Refraktory William Optics Megrez 80II ED APO a Megrez 80II SD mají zcela shodnou
mechanickou konstrukci, odlišují se pouze objektivy. Objektiv ED APO je trojčlenný apochromat,
využívající sklo s nízkou disperzí. Megrez 80II SD je osazen dvojčlenným achromatem. Oba
objektivy mají průměr 80mm, ED s ohniskovou vzdáleností 560mm a SD s ohniskovou vzdáleností 500mm.
Při vizuálním pozorování s vyšším zvětšením je v obrazu z dalekohledu Megrez 80II SD patrná barevná vada. Okem je však obtížné velikost barevné vady kvantifikovat. Rozhodl jsem se pořídit fotografie přes oba dalekohledy za shodných podmínek a porovnat výsledky s ohledem na možnost použití světelného achromatu Megrez 80II SD pro astrofotografii.
Nejprve jsem digitální zrcadlovkou Canon EOS 20D přes oba dalekohledy vyfotografoval
Měsíc poměrně nízko nad obzorem :
Barevná vada na obrázku není vidět. Měsíc tedy lze dalekohledem Megrez 80II SD bez problémů
fotografovat. Odlišná však může být situace při fotografování deep-sky objektů, kdy je zpravidla
v zorném poli řada silně přeexponovaných hvězd. Když totiž u snímku Měsíce extrémně zvýšíme
kontrast a saturaci barev, objeví se v obrazu Megrezu 80II SD na kontrastním rozhraní fialový okraj,
zatímco obraz ED APO je skutečně bez barevné vady :
Dalekohled William Optics Megrez 80II SD má barevnou vadu, zatímco u dalekohledu Megrez 80II ED APO není tato vada patrná při rozlišovací schopnosti fotoaparátu Canon EOS 20D. Velikost barevné vady dalekohledu Megrez 80II SD je však menší, než u běžných fotografických objektivů a projeví se až při extrémním zvýšení kontrastu a saturace barev. Vzhledem k relativní apertuře f/6.25 je pro dvoučlenný objektiv takový výsledek poměrně příznivý.
Achromatický dublet Megrez 80II SD je tedy použitelný pro fotografování s rozlišením běžné digitální zrcadlovky v primárním ohnisku nebo pro vizuální pozorování s maximálním zvětšením zhruba 50x.
Zpět na hlavní stránku fotografických experimentů