Malé černobílé deskové CCTV kamery s číslem "1043" v označení typu jsou osazeny
HAD CCD senzory od Sony a obsahují na jednom malém plošném spoji kompletní
systém kamery s TV výstupem. Některé z nich ( obvykle označené "X" ) mají
citlivý ExView HAD CCD senzor. Schopnost zachytit slabě osvětlené objekty
je bohužel limitována nejdelší dobou expozice 1/50 sekundy, která je dána
TV výstupem s 50 půlsnímky za sekundu. Delší expozice je možné dosáhnout
zablokováním řídících impulsů pro přenos náboje z buněk CCD do registrů.
Pokud je zároveň blokována elektronická závěrka, je náboj v prvcích snímače
akumulován trvale, dokud nejsou příslušné řídící signály obnoveny. Po dobu
expozice snímač neposkytuje signál a video na výstupu obsahuje pouze černé
snímky. Po obnovení čtení CCD se na výstupu objeví jeden akumulovaný snímek.
Pokud je video zachyceno do počítače, může z něj být snímek vybrán a uložen.
Úprava zajišťuje generování synchronizačních a zatemňovacích impulsů i v průběhu
dlouhé expozice, na výstupu je tedy stále signál a nedojde ke ztrátě synchronizace.
Před časem Jon Grove publikoval podrobný popis své úpravy kamery 1004X. Tímto mu znovu děkuji za výzkum vlastností kamery a doporučuji jeho stránky přečíst.
Návrh je založen na způsobu, jakým je v CCD senzoru inicializován přenos náboje z buněk snímače do vertikálních registrů. Tento přenos probíhá, když na vstupy vertikálního rozkladu CCD přijde kladný impuls +15V ( samotný vertikální rozklad je řízen napětím -8V s impulsy 0V ). Pokud tyto impulsy zablokujeme, systém kamery pracuje dál, ale náboj není přenášen do výstupu a akumuluje se v buňkách snímače.
Impulsy +15V vytváří vertikální driver v časovacím obvodu CXD2463R na desce kamery. Po přerušení kladného napájení ( VH ) vertikálního driveru jsou tyto impulsy blokovány, zatímco samotný driver pracuje dál. Po obnovení napájení je v následujícím půlsnímku přenesen náboj z CCD na výstup. Aby před výstupem prvního půlsnímku dlouhé expozice nebyl přenesen ( a vynulován ) náboj druhého půlsnímku, je nutné nejprve na dobu jednoho půlsnímku blokovat kladný impuls na vstupu V3 vertikálního rozkladu CCD. Tak náboj v buňkách druhého půlsnímku zůstane i při čtení prvního půlsnímku a po odblokování signálu se objeví na výstupu.
Pro zachování akumulovaného náboje v buňkách CCD je také nutné zablokovat elektronichou závěrku snímače. K tomu je možné využít vstupy časovacího obvodu, určené pro řízení závěrky. Čtvrtým řízeným vstupem je pak napájení CCD senzoru. Po dobu dlouhé expozice je snímač napájen přes odpor, což vyřadí vnitřní zesilovač, který jinak může způsobit expozici části CCD elektroluminiscencí.
Kamera typu "1043" je poněkud odlišná od typu "1004" - má 760 sloupců buněk CCD místo 510, téměř čtvercové pixely ( 6.50 x 6.25 um ) a jinak řešený plošný spoj. Časovací obvod je však u obou kamer stejný, takže základní princip úpravy vychází z Jonových zkušeností. Podstatné rozdíly jsou v přídavné desce s řídícím obvodem :
Kromě čtyř ovládaných vstupů ( napájení VH, napájení CCD, signál V3 a řízení závěrky ) je zapotřebí přivést do ovládacího obvodu synchronizační a zatemňovací impulsy. Propojení dalších signálů ( vstup +15V z kamery, řízení zisku zesilovače, výstup AGC ) závisí na zvolené variantě zapojení.
Pro zájemce o podobnou úpravu kamery mám nejprve varování :
Jedná se o poměrně hrubý zásah do elektroniky kamery, který sice funguje, ale
je snadné při něm kameru zničit. Fakt, že se podařilo sestrojit několik funkčních
exemplářů, ještě neznamená, že to bude stejně fungovat i Vám. Proto pochopitelně
předem odmítám jakoukoliv odpovědnost za případné škody, záchvaty, psychické,
rodinné i jiné problémy, jež by mohly být důsledkem aplikace tohoto návrhu.
Pokud Vás to nemůže odradit, jste patrně dostatečně zkušení a/nebo odvážní elektroničtí bastlíři, takže dále už najdete instrukce k přestavbě kamery.
Postup úpravy dává na výběr z několika variant. Minimální verze umí dlouhé expozice a většinou funguje ke spokojenosti uživatele. Další varianty obsahují následující rozšíření :
Dále je potřeba pro vybranou verzi zapojení sestavit spínací a řídící obvody. Jako příklad uvádím popis a schéma různých variant, které jsem vyzkoušel. Pro standardní verzi jsou k dispozici také návrhy plošných spojů. Základní funkce obvodů jsou snad z popisu zřejmé, vlastní modifikaci si tedy každý může vytvořit podle požadovaných vlastností, dostupných součástek apod. Doporučuji před propojením s kamerou i po něm obvod důkladně otestovat.
V průběhu dlouhé expozice musí program mikrokontroléru provést následující akce :
Zájemci mohou použít aktuální verzi programu, používaného v kamerách. Ta je výsledkem řady pokusů a pracuje spolehlivě.
Odkazy :