Porovnání digitálních kompaktních fotoaparátů
Canon IXUS 900Ti a Nikon Coolpix 880

Digitální kompakt Nikon Coolpix 880 byl uveden na trh v druhé polovině roku 2000. Má možnost plně manuálního ovládání, při nastavení závěrky na "B" je schopen exponovat jednu minutu a poskytuje nekomprimovaný výstup ve formátu TIFF. Na CCD senzoru s rozměrem 1/1.8" má 3.3 megapixelů, z nichž je efektivních 3.1MPx ( 2048x1536 ).

Canon Digital IXUS 900Ti pochází z konce roku 2006. Byl uveden společně s typy PowerShot A640 a PowerShot G7, které maji shodné 10MPx senzory s rozměrem 1/1.8" a procesory DIGIC III, liší se velikostí, optikou a možnostmi ovládání. IXUS 900Ti je z trojice nejmenší, má zoom s trojnásobným rozsahem a nemá manuální řízení expozice s výjimkou dlouhých časů ( od 1 do 15 sekund ). Podle testovacích snímků má však IXUS 900Ti ze všech třech přístrojů nejlepší šumové vlastnosti, i když rozdíly jsou minimální. Malé titanové tělo je zřejmě dobře chlazené i odrušené.

Senzory novějších kompaktních fotoaparátů mají horší šumové vlastnosti vinou malých rozměrů pixelů, což bývá kompenzováno rychlejšími procesory s dokonalejším programovým vybavením. IXUS 900Ti má stejně velký senzor, jako starý Coolpix 880, jen s větším množstvím pixelů. Jednoduchá úvaha vede k závěru, že stejně velký senzor by mohl za stejnou dobu zachytit stejné množství informace, takže pokud výstup Canonu zmenšíme na velikost výstupu Nikonu, bude obraz sám o sobě z hlediska odstupu signál/šum stejně kvalitní a rychlý procesor s "chytrým" softwarem jej ještě vylepší.

Vyfotografoval jsem noční scénu s nastavením, které umožňují oba fotoaparáty :

Malé rozdíly jsou dány omezeními přístroje IXUS 900Ti : Canon IXUS 900Ti po každé dlouhé expozici vytváří a používá temný snímek, přičemž tuto funkci není možné vypnout. Na nekomprimovaný výstup Nikonu je možné aplikovat DF v počítači, v tomto případě jsem to však neudělal a i u Nikonu jsem nastavil výstup v komprimovaném formátu JPEG. Ve snímku z Nikonu jsou tedy vidět hotpixely.

Canon IXUS 900Ti nemá možnost připojení dálkové spouště, pro omezení vibrací jsem tedy použil samospoušť.


Takto vyšel neupravený, jen zmenšený obrázek z Nikonu Coolpix 880. Ve snímku jsou vidět hotpixely, jinak mu není moc co vytknout. Kliknutím na obrázek dostanete méně zmenšený snímek, na kterém je již patrný šum. Větší obrázek je téměř v původní velikosti senzoru ( zmenšení na 75% ).


Obrázek z Canonu IXUS 900Ti je zmenšený na stejnou velikost, tedy vzhledem k rozlišení senzoru podstatně více. Hotpixely ve snímku nejsou díky automatickému použití temného snímku. Kliknutím na obrázek dostanete větší snímek, zmenšený proti originálu na 42%. Na první pohled je patrný "čistší" detail věže s vyšším rozlišením. Totéž však nelze říci o ploše oblohy, která trpí šumem minimálně stejně, jako ve snímku z Nikonu.


Aby bylo snazší posouzení málo kontrastních, podexponovaných detailů, uvádím oba obrázky se zvýšenou hodnotou gama. Na snímku z Nikonu je zvýrazněný šum i hotpixely a na obloze se ukázaly mraky. Kliknutím na obrázek opět dostanete méně zmenšený snímek, na kterém je vidět struktura šumu.


Obrázek z Canonu IXUS 900Ti s "vytaženou gamou" ovšem nevypadá moc hezky. Šum je výraznější a např. mraky na obloze prakticky zanikají. Na větším snímku je patrný důvod : šum má výraznou strukturu, tvoří jakési "zrno" ze skupin pixelů bez ohledu na jemnější strukturu senzoru. Takové artefakty vytváří "doostřovací a vyhlazovací" software, když úroveň šumu přesáhne jeho možnosti.


Je zřejmé, že šumové vlastnosti nových senzorů jsou ve srovnání se starší "klasikou" od Sony o dost horší a v situacích, kdy k "vyhlazení" šumu nestačí programové vybavení fotoaparátu, je šum výraznější i po zmenšení snímku na rozlišení oněch starších senzorů. Zbývá ještě jedna možná výhoda senzorů s větším množstvím menších pixelů : lepší rozlišení detailů. Pro porovnání uvádím výřezy z obou snímků se zvýšenou hodnotou gama.

Vlevo je výřez 1:1 ze snímku Nikonem Coolpix 880. Vpravo je výřez ze snímku Canonem IXUS 900Ti, zmenšený na 64%, aby byl obraz stejně veliký. Kliknutím na tento obrázek dostanete výřez 1:1, na kterém však není vidět více detailů.

Snímek z Canona působí dojmem lépe prokreslených detailů ve špičce věže, jde však o artefakty, které s realitou nemají mnoho společného. Linie kolem báně jsou však zvýrazněny digitálním doostřením, zatímco na obrázku z Nikona se trochu ztrácejí, i když ve snímku jsou. Samotný plech báně je pěkně "vyhlazený", což ale neodpovídá skutečnosti - jsou tam špinavé skvrny, jejichž náznak je naopak na snímku z Nikona.

Snímek z Canona tedy ukazuje hezčí věž kostela na Tursku, ovšem jinou, než jaká tam je ve skutečnosti. Ukazuje ji tak, jak se líbí softwaru Canona. Nabízí se tedy otázka, jak bude vypadat část snímku, kde se software nemůže "chytit" jasných kontrastních kontur. Druhá dvojice výřezů je proto z tmavého levého okraje snímku :


Vlevo je opět výřez 1:1 ze snímku Nikonem a vpravo zmenšený výřez ze snímku Canonem, výřez 1:1 dostanete kliknutím na obrázek.

Tady je verdikt jednoznačný : o šest let starší Nikon Coolpix 880 vede na celé čáře. Obraz Canonu je rozbitý hrubou strukturou šumu a ukazuje méně detailů nejen v málo kontrastních větvích na obzoru, ale i na domech pod obzorem.


Závěr

Nový Canon Digital IXUS 900Ti s 10MPx dělá na první pohled hezčí obrázky, než o šest let starší Nikon Coolpix 880 se 3MPx. Na druhý pohled je však zřejmé, že při špatných světelných podmínkách je množství zachycených detailů u obou přístrojů zhruba stejné, přestože výstupní soubory z Canonu jsou nejméně třikrát větší. U málo kontrastních scén je obraz Canonu na detaily chudší, obsahuje však mnohem více artefaktů. Obzvláště rušivá je struktura šumu, prohnaného "vyhlazovacím" softwarem Canonu.

Výsledky tohoto minitestu mne potěšily. Naznačují, že jsem si vybral správně, když jsem z trojice nových kompaktů Canon zvolil miniaturní "hračku", určenou pro "cvakání" momentek za denního světla s využitím automatiky. Pokud by sestava tohoto senzoru, procesoru a softwaru byla vhodná i pro serióznější fotografii, litoval bych, že jsem si nevybral Canon PowerShot A640.


Zpět na hlavní stránku fotografických experimentů


M.P. 2007